Alena Kupčíková

- Sex/m2

10.4.-9.6.2015

Na české výtvarné scéně působí Alena Kupčíková už řadu let. Její zrání probíhalo v 90. letech na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bechyni a Střední umělecké škole Václava Hollara v Praze, posléze byla přijata na Akademii výtvarných umění. Než ji v roce 2010 ukončila doktorským titulem, absolvovala několik stáží – rok sbírala zkušenosti na Technikon Natal v Durbanu v Jihoafrické republice, později na École Nationale Supérieure des Beaux Art v Paříži.

V té době se vyprofilovala jako konceptuální umělkyně – základními tématy její tvorby bylo zkoumání překrývajících se oblastí umění a lidského kulturního a společenského života, základním prostředkem jejího vyjádření byla nová média.

Zabývala se záznamy různých akcí, které převáděla do hudebních partitur transformovaných posléze v digitální hudbu. Tak do partitury zaznamenala i pohyb osob sledovaných pomocí GPS, vlastní cesty nebo třeba i posun slunce po obloze. K takovým akcím vytvářela fotografické záznamy, videa, kresby a zápisy, které prezentovala v precizně koncipovaných instalacích.

I když se od této prvotní linie v současné době odchýlila, způsob vidění a nabyté zkušenosti bohatě zúročila v díle nacházejícím se na hranici umění, vědy a edukace: ve slabikáři a preventivním testu pro dyslektické děti. Multimediální zkušenost (a nepochybně i vlastní dys diagnóza) autorce umožnila propojit různé způsoby vnímání reality a vytvořit interaktivní knihu-program, která spojuje mluvené a psané slovo s vizuálními a hudebními záznamy. Slabikář Aleny Kupčíkové pak v roce 2014 dokonce získal významnou cenu – na 8. mezinárodním veletrhu vynálezů IEIK v čínském Kunshanu mu bylo v konkurenci 249 prezentovaných projektů z 35 zemí světa uděleno první místo.

Autorka na sebe však v posledních letech upozornila i svou volnou tvorbou. Od roku 2000 totiž rozpracovávala téma osobní fascinace ženským tělem, které fyzicky propojovala se svými uměleckými artefakty. Tak v cyklu nazvaném Chlupatice přenášela části těl svých přítelkyň do prostoru díla: vyžádala si od nich chloupky z ohanbí a ty pak lepila na papír do podoby subtilních kresebných reliéfů, jejich portrétů nebo aktů. S dárkyněmi také natáčela videa, ve kterých se zabývala otázkami intimity, soukromého, ženského, lidského.

Takový koncept (mezi lety 2002 a 2014 mnohokrát vystavovaný ve významných českých veřejných institucích) vzbudil pozornost a s ní i četnou kritiku. Ta zmiňovala nejčastěji obscénnost, bulvárnost nebo zákeřněji hlavně „ženskost“ děl. Kvůli prudérnosti publika čelila autorka také na nejedné z výstav invektivám, které vyvrcholily na mezinárodním podiu – když jí byla ve Francii udělena cena Louis-Vouitton Moët-Hennessey, zcenzurovala ji samotná manželka bývalého prezidenta, Bernadette Chirac, která Aleně Kupčíkové odmítla cenu předat.

Ve své zaťatosti se však podobnými odmítavými postoji autorka nenechala zviklat a cyklus Chlupatic tak v průběhu let rozvinula do dalších cyklů. Na reliéfy z lepených chloupků navázala cyklem maleb jediným ženským chloupkem, který pak u každého díla instalovala jako relikvii, nebo začala vytvářet reliéfy, v nichž chloupky od svých dárkyň zlatila, stříbřila a nakonec je osadila diamanty. Tento koncept také rozpracovala do podoby obrazových mozaik, v nichž jsou ženská těla sestavovaná z broušených křišťálových kamenů značky Preciosa zalitých posléze do epoxidové pryskyřice, aralditu a transluxu. Jakoby si portrétované ženy i materiál z jejich těl zasloužil speciální zacházení – zasazení do luxusu. Z toho vyplývá, nakolik je Alena Kupčíková oslněná fyzickou podstatou ženy, jejím tělem, jejími sociálními rolemi a funkcemi, když ji nejen podrobuje soustavnému a detailnímu výzkumu, ale nakonec i doslova adoruje, nábožně uctívá, zahrnuje bohatstvím a fixuje na věčnost.

Přítomná výstava Sex/m2 je prezentací všech autorčiných cyklů sjednocených námětem ženy, které v jejím ateliéru vznikaly v posledních čtyřech letech. Kromě Chlupatic zde Kupčíková představuje i sérii smaltů z cyklu Kabaret ženy v jejím přirozeném světě, které od ostravského sympozia SmaltArt, kde si tuto dnes nepříliš využívanou techniku osvojila, vystavuje vůbec poprvé. Pomyslný vrchol však tvoří obraz z cyklu Československá Epopej, který je zároveň nejaktuálnějším dílem, jež se na výstavě objevuje. Jde o první dokončený obraz ze série, v níž autorka zamýšlí v bohaté skrumáži výjevů z historie i současnosti Československa (neboť v tomto státě se autorka narodila a strávila dětství i část dospívání) představit etnika, která přešla přes naše území a zanechala tu stopu v podobě svého genofondu. Ten je v díle zastoupen zcela reálně – jak jinak, než chloupky z ohanbí dárců pocházejících z Francie, Švédska, Německa, Ruska, Maďarska ad. Její poslední práce tak navazuje nejen na vlastní koncept Chlupatic, ale vstupuje do dialogu také s národním diamantem v podobě Slovanské epopeje Alfonse Muchy nebo s konceptem nejrealističtějšího umění, jak jej chápal Yves Klein a umělecké uskupení Nouveaux Réalistes.

Závěrem zbývá konstatovat, že ve svém díle se Alena Kupčíková v posledních letech výrazně vyhranila – i když je její projev křehký a subtilní, je zároveň úderným příkladem osobitého uměleckého postoje, který se nenechá zviklat narážkami na přílišnou ženskost nebo cenzury hodnou vulgaritu. Její dosavadní dílo tvoří nejen výtvarně hodnotný celek, ale i důležitý příspěvek k dnešnímu chápání ženské sexuality a erotiky, a tak i ženské nezávislosti a svobody.

 

kurátorka výstavy: Kateřina Tučková

 

více o Aleně Kupčíkové >

Show More

Přihlaste se k odběru novinek